Anděl

4. října 2015 v 11:06 |  Básničky
ANDĚL
Jedna za druhou vločky se snáší,
šedivé město z pouhé radosti krášlí.
A tak tiše jako ty vločky, zjeví se
přede mnou anděl.
Odkud? Neví se...
S vědoucím úsměvem hledí mi do duše
(oči má temné jak plody moruše).
A klid a mír hned do mne vstoupí
Ten pocit je jako květ kapradě -
nedá se koupit...
Vtom anděl náhle mávne perutěmi
a srdce otevře mi dokořán...
Vzduch houstne padající tmou,
jen tvoje tvář, ta září do všech stran.
Je jako maják, jak oheň, co plane.
Snad kdesi je psáno, co jednou se stane...
A křídla andělova pak zahalí nás oba
a dopřejí nám poznání, co jinde není k dostání...
Najdu tě mezi tisíci dalších
ať už jsi mladý a nebo starší...
Vždyť jako obloha moře, jako Kain Abela
má každý svého anděla...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 absoluteliberty absoluteliberty | 8. února 2018 v 21:35 | Reagovat

krásné!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama