Báseň - pokračování

13. listopadu 2015 v 17:21 |  Povídky
Přichází den, slunce už vstává
Stín noci zaplaší ptačí řeč smavá
Já chci být tím ptákem a vzlétnout slunci vstříc
Chci křičet svou píseň radostněji, víc…
Zvedá se vítr, borové lesy šumí
Do všech koutů jen vítr zavát umí
Já chci být tím větrem… Jak? To nemám zdání
Však letět chci prudce a odvát umírání
Vzrostlý dub drží se kořeny země
Ta pevná síla, co má, je i ve mně
Já chci být tím stromem, pod nebem modrým jak zvonek
Dát stín tomu, co v polednách hledá odpočinek
Bouře se blíží, dunění sílí
Země se nebojí, jen zvěř strachy kvílí
Já chci být tou zemí, co čekání zkrátí
Než muži a synové domů se vrátí…
Emily dopsala, s ulehčením odložila pero a ještě jednou si báseň přečetla.
Slova, která se jí rodila v srdci už při snídani, teď stála vyrovnaná v šicích na bílém papíře a přesně vystihovala pocity, které se Emily honily od rána hlavou. Přemýšlela, komu dnes tuto báseň přinese, kdo potřebuje povzbudit v beznaději. Jenže těch, kteří potřebovali útěchu, bylo tolik…
Zhluboka si povzdechla, pak vytáhla čistý list papíru a začala báseň krasopisně přepisovat. A v tu chvíli jí blesklo hlavou - kostel! Když je tolik potřebných, přitluče báseň na dveře od kostela, ať si ji přečtou všichni!
Rozradostněná tímto nápadem báseň dopsala, vzala papír do rukou a natáhla je před sebe, aby kriticky zhodnotila úpravu a pak, spokojená s výsledkem vstala, přehodila přes ramena tmavomodrý pléd, vzala pár hřebíků, kladivo a papír a vyšla z domu.
Slunce bylo teprve nízko nad obzorem, ulice byly ještě prázdné a Emily spěchala ke kostelu. Dlouhé ranní stíny a podzimní opar dodávaly městu měkké kontury jako z obrazů rokokových malířů a svěží vzduch Emily připomněl její sen. V myšlenkách se jím začala zaobírat, ten sen se jí opakoval v nepravidelných intervalech od mládí. Bohužel nikdy nedošla až k tomu dubu a nikdy nespatřila tvář toho muže. Jen věděla, že je jí blízký - tak blízký jak jen druhý člověk může být. Hledala ten pocit u těch pár nápadníků, ale nikdo z nich nebyl on… To byl hlavní důvod, proč se neprovdala. A s tím, jak jí roky přibývaly, se vzdala naděje, že někdy podobně blízkého člověka potká. Byl to jen sen, pomyslela si a její rty šeptem zopakovaly: "…jen sen…" Ranní chlad ji přiměl, aby si přitáhla pléd blíž k tělu a zrychlila krok. Za rohem už uvidí kostel…
***
Alister tiše našlapoval a naslouchal, jestli neuslyší něco podezřelého. A jako by to přivolal, uslyšel několik ran, podobných bušení do dveří. Krev se mu nahrnula do hlavy, vzrušení mu zrychlilo dech a tak rychle, jak mu jen zraněná noha dovolila, šel za zvukem. "Kostel!" napadlo ho, "jde to od kostela!" Byl blízko a stačilo pár kroků, aby se mu otevřel výhled na bílý kostelík a uviděl, co je zdrojem podivného bušení. Protože byl tak zaujatý svou představou o špehovi, jediné, co viděl, byla nenáviděná tmavě modrá barva oděvu osoby, která stála u postranních dveří kostela a přitloukala na ně nějaký papír. Zatmělo se mu před očima - to štěstí, jaké ho potkalo! Špeh, co vyvěšuje štvavé letáky proti Konfederaci! V duchu už se viděl, jak ho vede ulicemi jako zajatce, když vtom postava odstoupila ode dveří a Alister, náhle zaplavený obavou, že mu špeh uteče a on ho s nemohoucí nohou nedostihne, bez přemýšlení strhl z ramene pušku, zamířil a vystřelil…
***
Emily přitloukla papír na dveře, poodstoupila, aby si prohlédla své dílo a představila si, jak tam ostatní stojí a čtou její báseň, a na kratičkou chvíli pocítila nádherné ulehčení a radost. A ve stejném okamžiku třeskl výstřel. Emily se nestačila ani leknout, jen ucítila tupý náraz mezi lopatky a následně se jí tělem začalo rozlévat podivné teplo a malátnost. Chtěla se otočit, rozhlédnout se, ale nešlo to. Její tělo ještě chvilku stálo a pak se bez hlesu zhroutilo na zem a poslední, co jí proběhlo hlavou, bylo, jak letí velkou rychlostí nad známou loukou k rozložitému dubu, pod nímž čeká muž, a tentokrát věděla, že konečně nastal okamžik, kdy se s ním setká…
***
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama