Červen 2018

V pasti

22. června 2018 v 22:08 | kongamato |  Téma týdne
Příhodné téma pro tento týden.. Aneb o tom, jak jsem se chytla do vlastní pasti.
V rámci plnění si svých snů, projevila jsem v lednu nebývalou drzost a připojila jsem se do skupiny sborového zpěvu. Neumím číst z not, poznám jen, jestli jde melodie nahoru a nebo dolů a díky tomu, že jsem kdysi na základce dostala z notového diktátu pětku, poznám i jejich délku a případné mezery. To je ale vše. Nicméně pro zpěv v našem sborečku to až tak nepotřebuju. Každý pátek poctivě jezdím na zkoušky a čekají mě vždy víc než 2 hodiny čisté radosti ze zpívání.
Jenže se náš sbormistr někdy zjara domluvil s dirigentem zábřežského dechového orchestru na společné aktivitě - předvést společně melodie ze známých filmů. Nechyběly tam pecky typu Starwars, Šifra Mistra Leonarda, Mise, Skyfall, Zachraňte vojína Ryana a další. Počáteční nadšení z tohoto projektu ale zkazil termín koncertu - víkend, který jsem měla už dlouho zamluvený na výlet do Bratislavy.
No nic, řekla jsem si, tak se aspoň nemusím učit tolik nových písní. A na zkoušky jsem měsíc před koncertem jezdila jen si zazpívat, ale ne s cílem se to naučit (protože na co, že..). A tady přichází na scénu má vlastní past.
Koncert proběhl bez mé účasti a i když jsem si víkend v Bratislavě krásně užila, mrzelo mě to. Moje ego brečelo a podsunovalo mi myšlenky, jaké to tam asi muselo být.. A videa na fb to mrzení jen podporovala - atmosféra byla úžasná!!
A tak, když se sbormistr zeptal, kdo má čas o sobotě za 14 dní, kývla jsem, přesvědčena o tom, že budeme zpívat náš obvyklý repertoár. Přece si nenechám ujít další koncert!
Ale ouha. Jen tak mezi řečí padlo na příští zkoušce, že zpívat se budou právě ty filmové melodie, které se ostatní drtí už měsíc..
A tak začal perný týden. Perný v práci (konec školního roku a závěrečné zkoušky) i doma, protože jak jsem už řekla, neumím číst z not.. takže každičkou notu jsem nabouchala do počítače, který mi to naštěstí může přehrát.. a že jich sakra bylo!
Vůbec nemluvím o tom, jak těžké je naučit se ty melodie, když se vám do toho mísí další 3 hlasy a ještě orchestr a sólistka..
A naučit se 8 písní za 8 dní sice vypadá jako plán, ale ve skutečnosti je to (aspoň pro mě) zhola nemožné.
Poučení z toho plyne to, že vlastní ego a exhibicionismus mě navlekly do situace, kterou teď musím ustát. Ale neuteču z boje. Zkusím se držet hesla Co mě nezabije, to mě posílí.
Tak mi zítra držte palce, ať to těm ostatním, co to umí pěkně, úplně nezkazím :)